Moc soudní 1
17. 1. 2008
Moc soudní v ČR
Zdrojem veškeré státní moci je lid, který ji vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Podstatou soudní moci je výkon soudnictví, který přísluší specifickým státním orgánům - nezávislým soudům. Soudnictví uskutečňují soudy specifickými, zákonem stanovenými metodami a v zákonem stanovených procesních formách. Soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy.
Postavení soudů v rámci státních orgánů v ČR.
Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy, tedy nezávislé na politice ani na ekonomice, či na jiných orgánech nebo subjektech.
Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ovlivňovat. Tento článek zaručuje objektivitu rozhodování.
Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu, ani s jakoukoliv funkcí ve veřejné správě. Tato zásada by měla zaručovat neovlivnitelnost soudce.
Obecné úkoly soudu
a) projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení,
b) projednávají a rozhodují trestní věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o trestním řízení,
c) rozhodují v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Rozlišení soudnictví
a) soudnictví civilní – zajišťuje rozhodování sporů mezi stranami. Čl. 90 Ústavy hovoří o tom, že soudy poskytují ochranu právům;
b) soudnictví trestní – zajišťuje ochranu společnosti rozhodováním o vině, a je-li tato zjištěna, tak rovněž rozhodováním o trestu za trestné činy (čl. 90 Ústavy, čl. 40 odst. 1 LZPS);
c) soudnictví správní – zajišťuje přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí vydaných orgány veřejné správy (čl. 36 odst. 2 LZPS);
d) soudnictví ústavní – zajišťuje soudní ochranu ústavnosti (čl. 83 Ústavy).Ústavní úprava soudnictví je obsažena v Základních ustanoveních Ústavy (čl. 1 až 4, čl. 9 odst. 3), dále v čl. 27, 28, 62, 63, 65 a 80 Ústavy a zejména pak v hlavě čtvrté nazvané Moc soudní (čl. 81 až 96), obsahující část Ústavní soud (čl. 83 až 89) a část Soudy (čl. 90 až 96). Z hlediska postavení jednotlivce vůči veřejné moci nacházíme její úpravu v hlavě druhé a páté LZPS
Ústavní principy soudnictví:
a) princip výkonu soudní moci jménem republiky
Princip vyjadřuje republikánskou formu vlády a jednotný zdroj moci soudní. Formálně (navenek) je to vyjádřeno tím, že soudy rozhodují jménem republiky
b) princip nezávislosti soudů
Soudní moc vykonávají nezávislé soudy (čl. 81 Ústavy). Princip je zabezpečován zejména tím, že:
ústavní principy soudnictví jsou zakotveny v Ústavě (srov. čl. 81 až 96), v LZPS a podrobně rozvedeny v zákoně;
soudnictví nemůže být vykonáváno zákonodárným sborem ani výkonnou mocí;
zákonodárná moc stanoví pouze organizaci soudnictví a obecná pravidla, podle kterých soudy rozhodují;
výkonná moc vykonává pouze správu soudnictví;
soudy tvoří zvláštní soustavu orgánů;
do rozhodování soudů nesmí zasahovat nejen jiný státní orgán, ale ani jiný soud, s výjimkou rozhodování v
c) princip nezávislosti soudců
Soudci jsou při výkonu funkce nezávislí (čl. 82 odst. 1 Ústavy). Tento ústavní princip je zabezpečován zejména tím, že:
- soudce je vázán jen zákonem;
- rozhodnutí soudce může přezkoumat zase jen soud
- soudce je jmenován prezidentem republiky;
- soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu,
výjimky stanoví zákon;
- soudce je hmotně zajištěn;
- kárnou odpovědnost zjišťují a kárná opatření ukládají opět soudci.
d) princip nestrannosti soudců
Podle čl. 82 odst. 1 Ústavy nestrannost soudců nesmí nikdo ohrožovat. Nestrannost soudce znamená, že při rozhodování nesmí mít žádný vztah k věci, která je předmětem řízení, k účastníkům řízení a k jejím zástupcům. K zajištění principu nestrannosti soudců slouží i institut podjatosti.
d) princip rozhodování senátem a samosoudcem
Podle čl. 94 odst. 1 Ústavy zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v senátu (ve sboru, kolektivně) a jaké je jeho složení. V ostatních případech rozhoduje předseda senátu jako jediný soudce – samosoudce.
Způsob rozhodování stanoví procesní předpisy (OSŘ, TŘ) tak, že umožňují samosoudcovské rozhodování v řadě věcí, ale jen v prvním stupni řízení (např. § 314a TŘ). Složení senátů u jednotlivých soudů stanoví zákon40 o soudech a soudcích.
Soudci ÚS rozhodují v plénu nebo v senátech. Institut samosoudce není zaveden u ÚS.
d) princip účasti lidu na výkonu soudní moci
V čl. 94 odst. 2 Ústava umožňuje, aby zákon stanovil, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů vedle soudců podílejí i další občané (laici). Platná právní úprava tak činí institutem přísedících. Přísedící se podílejí na rozhodování soudů, jen pokud rozhodují v prvním stupni. Soudci a přísedící jsou si při rozhodování rovni. Institut přísedících není zaveden u ÚS.
e) princip vázanosti soudce zákonem
Soudce je při rozhodování vázán jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (čl. 95 odst. 1 Ústavy). Soudce tedy není vázán podzákonnými právními předpisy.
Pro soudce ÚS platí čl. 88 odst. 2 Ústavy.
f) princip rovnosti účastníků řízení před soudem
Podle čl. 96 odst. 1 Ústavy mají všichni účastníci řízení (fyzické osoby, právnické osoby i stát) před soudem rovná práva, ve smyslu rovného procesního postavení. Princip je dále rozveden zejména v procesních zákonech. Před ÚS garantuje účastníku řízení rovnost v řízení čl. 37 odst. 3 LZPS.
g) princip ústnosti a princip veřejnosti soudního jednání
Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon (čl. 96 odst. 2 Ústavy). Procesní zákony upravují institut vyloučení veřejnosti (např. § 200 TŘ). Rozsudek se vždy vyhlašuje veřejně.
Soustavu soudů tvoří
Nejvyšší soud (Brno)
Nejvyšší správní soud ( Brno)
vrchní soudy (Praha, Olomouc)
krajské soudy
okresní soudy
V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu vykonává Městský soud v Praze a působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
V obvodu města Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně.
Nejvyšší soud ČR.
Je vrcholným soudním orgánem ve věcech, patřících do působnosti soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení
NS rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů, např. o stížnosti pro porušení zákona, o dovolání, rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozsudků cizozemských soudů a rozhoduje v jiných případech, pokud tak stanoví zákon nebo závazná mezinárodní smlouva
Skládá se z předsedy, místopředsedy, předsedů kolegií, předsedů senátu a dalších soudců.
Předseda NS ČR vykonává v zákonném rozsahu státní správu svěřeného soudu. NS vydává Sbírku soudních rozhodnutí (judikáty), která obsahuje vybraná rozhodnutí NS a ostatních soudů a stanoviska NS.
Nejvyšší správní soud
Je vrcholným soudním orgánem ve věcech, patřících do působnosti soudů ve správním soudnictví
rozhoduje o kasačních stížnostech
rozhoduje v dalších případech stanovených SŘS nebo jiným zákonem. NSS
zájmu jednotného rozhodování soudů ve správním soudnictví přijímá stanoviska, případně vydává tzv. „zásadní usnesení“
rozhoduje v senátech (sedmičlenné nebo tříčlenné), případně v rozšířených senátech (§ 16 SŘS, sedmi nebo devítičlenné).
vydává Sbírku rozhodnutí NSS, ve které se uveřejňují vybraná rozhodnutí NSS a krajských soudů ve správním soudnictví a stanoviska a zásadní usnesení NSS (judikáty).
Vrchní soudy
Vrchní soudy rozhodují jako soudy druhého stupně tam, kde v prvním stupni rozhodoval krajský soud a rozhodují v dalších zákonem stanovených případech (např. jako kárné soudy v prvním stupni).
skládají se z předsedy, místopředsedy a dalších soudců. Vrchní soudy rozhodují pouze v senátech, které se skládají z předsedy a dvou soudců (nestanoví-li zvláštní předpis jinak).
podílejí i na výkladu zákonů tím, že předseda soudu dává NS ČR podněty ke sjednocování výkladu (judikáty) a na jeho žádost předkládá výkladová stanoviska
Krajské soudy
Rozhodují jako soudy druhého stupně tam, kde v prvním stupni rozhodovaly okresní soudy a jako soudy prvního stupně tam, kde to stanoví zákon (např., § 17 trest. řádu, § 9 OSŘ), a rozhodují v dalších zákonem stanovených věcech (např. ve správním soudnictví).
skládají z předsedy, místopředsedů, předsedů senátů a dalších soudců
soudy rozhodují v senátech nebo jako samosoudci. Senát v trestních věcech v prvním stupni tvoří předseda senátu a dva přísedící, v ostatních případech tři soudci
jsou umístěny v krajských městech a jejich pobočky v některých dalších městech (viz příloha k zákonu). Na úrovni krajského soudu je Městský soud v Praze
podílejí na sjednocení rozhodovací činnosti soudů tím, že jejich předsedové dávají na základě pravomocných rozhodnutí těchto soudů podněty Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu k zařazení dané kauzy do judikatury (Sbírka soudních rozhodnutí)
Okresní soudy
Rozhodují v prvním stupni, pokud zákon nestanoví jinak (např. že v prvním stupni rozhoduje krajský soud), a rozhodují v dalších zákonem stanovených případech (§ 33 ZOSS, např. ve správním soudnictví).
skládají z předsedy, místopředsedy, předsedů senátů a dalších soudců
rozhodují v senátech (soudce, dva přísedící) nebo jako samosoudci.
na základě pravomocných rozhodnutí okresních soudů se předsedové okresních soudů podílejí na sjednocování rozhodovací činnosti soudů (navrhují nadřízenému soudu zařadit určité věci do sbírky soudních rozhodnutí).
Kontrolní otázky
Jaké je postavení soudů v rámci státních orgánů v ČR?
Jaké jsou obecné úkoly soudu?
Jaké rozlišujeme soudnictví?
Ústavní principy soudnictví.
Popište soustavu soudu.
V jakém stupni rozhodují okresní soudy?
V jakých stupních a kdy rozhodují krajské soudy?
O čem rozhoduje nejvyšší správní soud ?
O čem rozhoduje nejvyšší soud ČR ?
Zdrojem veškeré státní moci je lid, který ji vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Podstatou soudní moci je výkon soudnictví, který přísluší specifickým státním orgánům - nezávislým soudům. Soudnictví uskutečňují soudy specifickými, zákonem stanovenými metodami a v zákonem stanovených procesních formách. Soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy.
Postavení soudů v rámci státních orgánů v ČR.
Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy, tedy nezávislé na politice ani na ekonomice, či na jiných orgánech nebo subjektech.
Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ovlivňovat. Tento článek zaručuje objektivitu rozhodování.
Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu, ani s jakoukoliv funkcí ve veřejné správě. Tato zásada by měla zaručovat neovlivnitelnost soudce.
Obecné úkoly soudu
a) projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení,
b) projednávají a rozhodují trestní věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o trestním řízení,
c) rozhodují v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Rozlišení soudnictví
a) soudnictví civilní – zajišťuje rozhodování sporů mezi stranami. Čl. 90 Ústavy hovoří o tom, že soudy poskytují ochranu právům;
b) soudnictví trestní – zajišťuje ochranu společnosti rozhodováním o vině, a je-li tato zjištěna, tak rovněž rozhodováním o trestu za trestné činy (čl. 90 Ústavy, čl. 40 odst. 1 LZPS);
c) soudnictví správní – zajišťuje přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí vydaných orgány veřejné správy (čl. 36 odst. 2 LZPS);
d) soudnictví ústavní – zajišťuje soudní ochranu ústavnosti (čl. 83 Ústavy).Ústavní úprava soudnictví je obsažena v Základních ustanoveních Ústavy (čl. 1 až 4, čl. 9 odst. 3), dále v čl. 27, 28, 62, 63, 65 a 80 Ústavy a zejména pak v hlavě čtvrté nazvané Moc soudní (čl. 81 až 96), obsahující část Ústavní soud (čl. 83 až 89) a část Soudy (čl. 90 až 96). Z hlediska postavení jednotlivce vůči veřejné moci nacházíme její úpravu v hlavě druhé a páté LZPS
Ústavní principy soudnictví:
a) princip výkonu soudní moci jménem republiky
Princip vyjadřuje republikánskou formu vlády a jednotný zdroj moci soudní. Formálně (navenek) je to vyjádřeno tím, že soudy rozhodují jménem republiky
b) princip nezávislosti soudů
Soudní moc vykonávají nezávislé soudy (čl. 81 Ústavy). Princip je zabezpečován zejména tím, že:
ústavní principy soudnictví jsou zakotveny v Ústavě (srov. čl. 81 až 96), v LZPS a podrobně rozvedeny v zákoně;
soudnictví nemůže být vykonáváno zákonodárným sborem ani výkonnou mocí;
zákonodárná moc stanoví pouze organizaci soudnictví a obecná pravidla, podle kterých soudy rozhodují;
výkonná moc vykonává pouze správu soudnictví;
soudy tvoří zvláštní soustavu orgánů;
do rozhodování soudů nesmí zasahovat nejen jiný státní orgán, ale ani jiný soud, s výjimkou rozhodování v
c) princip nezávislosti soudců
Soudci jsou při výkonu funkce nezávislí (čl. 82 odst. 1 Ústavy). Tento ústavní princip je zabezpečován zejména tím, že:
- soudce je vázán jen zákonem;
- rozhodnutí soudce může přezkoumat zase jen soud
- soudce je jmenován prezidentem republiky;
- soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu,
výjimky stanoví zákon;
- soudce je hmotně zajištěn;
- kárnou odpovědnost zjišťují a kárná opatření ukládají opět soudci.
d) princip nestrannosti soudců
Podle čl. 82 odst. 1 Ústavy nestrannost soudců nesmí nikdo ohrožovat. Nestrannost soudce znamená, že při rozhodování nesmí mít žádný vztah k věci, která je předmětem řízení, k účastníkům řízení a k jejím zástupcům. K zajištění principu nestrannosti soudců slouží i institut podjatosti.
d) princip rozhodování senátem a samosoudcem
Podle čl. 94 odst. 1 Ústavy zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v senátu (ve sboru, kolektivně) a jaké je jeho složení. V ostatních případech rozhoduje předseda senátu jako jediný soudce – samosoudce.
Způsob rozhodování stanoví procesní předpisy (OSŘ, TŘ) tak, že umožňují samosoudcovské rozhodování v řadě věcí, ale jen v prvním stupni řízení (např. § 314a TŘ). Složení senátů u jednotlivých soudů stanoví zákon40 o soudech a soudcích.
Soudci ÚS rozhodují v plénu nebo v senátech. Institut samosoudce není zaveden u ÚS.
d) princip účasti lidu na výkonu soudní moci
V čl. 94 odst. 2 Ústava umožňuje, aby zákon stanovil, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů vedle soudců podílejí i další občané (laici). Platná právní úprava tak činí institutem přísedících. Přísedící se podílejí na rozhodování soudů, jen pokud rozhodují v prvním stupni. Soudci a přísedící jsou si při rozhodování rovni. Institut přísedících není zaveden u ÚS.
e) princip vázanosti soudce zákonem
Soudce je při rozhodování vázán jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (čl. 95 odst. 1 Ústavy). Soudce tedy není vázán podzákonnými právními předpisy.
Pro soudce ÚS platí čl. 88 odst. 2 Ústavy.
f) princip rovnosti účastníků řízení před soudem
Podle čl. 96 odst. 1 Ústavy mají všichni účastníci řízení (fyzické osoby, právnické osoby i stát) před soudem rovná práva, ve smyslu rovného procesního postavení. Princip je dále rozveden zejména v procesních zákonech. Před ÚS garantuje účastníku řízení rovnost v řízení čl. 37 odst. 3 LZPS.
g) princip ústnosti a princip veřejnosti soudního jednání
Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon (čl. 96 odst. 2 Ústavy). Procesní zákony upravují institut vyloučení veřejnosti (např. § 200 TŘ). Rozsudek se vždy vyhlašuje veřejně.
Soustavu soudů tvoří
Nejvyšší soud (Brno)
Nejvyšší správní soud ( Brno)
vrchní soudy (Praha, Olomouc)
krajské soudy
okresní soudy
V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu vykonává Městský soud v Praze a působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
V obvodu města Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně.
Nejvyšší soud ČR.
Je vrcholným soudním orgánem ve věcech, patřících do působnosti soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení
NS rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů, např. o stížnosti pro porušení zákona, o dovolání, rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozsudků cizozemských soudů a rozhoduje v jiných případech, pokud tak stanoví zákon nebo závazná mezinárodní smlouva
Skládá se z předsedy, místopředsedy, předsedů kolegií, předsedů senátu a dalších soudců.
Předseda NS ČR vykonává v zákonném rozsahu státní správu svěřeného soudu. NS vydává Sbírku soudních rozhodnutí (judikáty), která obsahuje vybraná rozhodnutí NS a ostatních soudů a stanoviska NS.
Nejvyšší správní soud
Je vrcholným soudním orgánem ve věcech, patřících do působnosti soudů ve správním soudnictví
rozhoduje o kasačních stížnostech
rozhoduje v dalších případech stanovených SŘS nebo jiným zákonem. NSS
zájmu jednotného rozhodování soudů ve správním soudnictví přijímá stanoviska, případně vydává tzv. „zásadní usnesení“
rozhoduje v senátech (sedmičlenné nebo tříčlenné), případně v rozšířených senátech (§ 16 SŘS, sedmi nebo devítičlenné).
vydává Sbírku rozhodnutí NSS, ve které se uveřejňují vybraná rozhodnutí NSS a krajských soudů ve správním soudnictví a stanoviska a zásadní usnesení NSS (judikáty).
Vrchní soudy
Vrchní soudy rozhodují jako soudy druhého stupně tam, kde v prvním stupni rozhodoval krajský soud a rozhodují v dalších zákonem stanovených případech (např. jako kárné soudy v prvním stupni).
skládají se z předsedy, místopředsedy a dalších soudců. Vrchní soudy rozhodují pouze v senátech, které se skládají z předsedy a dvou soudců (nestanoví-li zvláštní předpis jinak).
podílejí i na výkladu zákonů tím, že předseda soudu dává NS ČR podněty ke sjednocování výkladu (judikáty) a na jeho žádost předkládá výkladová stanoviska
Krajské soudy
Rozhodují jako soudy druhého stupně tam, kde v prvním stupni rozhodovaly okresní soudy a jako soudy prvního stupně tam, kde to stanoví zákon (např., § 17 trest. řádu, § 9 OSŘ), a rozhodují v dalších zákonem stanovených věcech (např. ve správním soudnictví).
skládají z předsedy, místopředsedů, předsedů senátů a dalších soudců
soudy rozhodují v senátech nebo jako samosoudci. Senát v trestních věcech v prvním stupni tvoří předseda senátu a dva přísedící, v ostatních případech tři soudci
jsou umístěny v krajských městech a jejich pobočky v některých dalších městech (viz příloha k zákonu). Na úrovni krajského soudu je Městský soud v Praze
podílejí na sjednocení rozhodovací činnosti soudů tím, že jejich předsedové dávají na základě pravomocných rozhodnutí těchto soudů podněty Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu k zařazení dané kauzy do judikatury (Sbírka soudních rozhodnutí)
Okresní soudy
Rozhodují v prvním stupni, pokud zákon nestanoví jinak (např. že v prvním stupni rozhoduje krajský soud), a rozhodují v dalších zákonem stanovených případech (§ 33 ZOSS, např. ve správním soudnictví).
skládají z předsedy, místopředsedy, předsedů senátů a dalších soudců
rozhodují v senátech (soudce, dva přísedící) nebo jako samosoudci.
na základě pravomocných rozhodnutí okresních soudů se předsedové okresních soudů podílejí na sjednocování rozhodovací činnosti soudů (navrhují nadřízenému soudu zařadit určité věci do sbírky soudních rozhodnutí).
Kontrolní otázky
Jaké je postavení soudů v rámci státních orgánů v ČR?
Jaké jsou obecné úkoly soudu?
Jaké rozlišujeme soudnictví?
Ústavní principy soudnictví.
Popište soustavu soudu.
V jakém stupni rozhodují okresní soudy?
V jakých stupních a kdy rozhodují krajské soudy?
O čem rozhoduje nejvyšší správní soud ?
O čem rozhoduje nejvyšší soud ČR ?
