Jdi na obsah Jdi na menu
 


Státní zastupitelství

17. 1. 2008

Státní zastupitelství
Státní zastupitelství je soustava úřadů státu, které jsou určeny k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství.
Státní zastupitelství je v Ústavě České republiky zakotveno v čl. 80 a zahrnuto mezi moc výkonnou. Postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu státního zastupitelství upravuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 1994, kdy soustava státního zastupitelství nahradila dosavadní prokuraturu.
Působnost státního zastupitelství :
plní roli orgánu veřejné žaloby v trestním řízení
plní  další úkoly vyplývající z trestního řádu-  výkon dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním, účast v hlavním líčení a veřejném zasedání konaných soudem
státní zastupitelství dále působí v jiných řízeních (v občanskoprávním řízení a správním soudnictví)
 vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody,ochranné léčení a ochranná nebo ústavní výchova
státní zastupitelství vykonává i další úkony, stanoví-li tak zvláštní zákon.
státní zástupce v trestním řízení je někdy nesprávně označován, jako žalobce, právní pojem žalobce označuje navrhovatele, který v civilním řízení podal žalobu, státní zastupitelství však má úkoly širší a v trestním řízení podává obžalobu

Soustava státního zastupitelství
Sídla státních zastupitelství a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů.
Státní zastupitelství je zásadně příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí.
Soustavu státního zastupitelství tvoří:
1.    Nejvyšší státní zastupitelství (se sídlem v Brně).
2.    Vrchní státní zastupitelství (se sídlem v Praze a Olomouci).
3.    Krajská státní zastupitelství.
4.    Okresní státní zastupitelství. Zde mohou být zřízeny i poboč5.    ky ( Okresní státní zastupitelství v Karviné, má poboč6.    ku například v Havířově.
7.    Pro dobu branné pohotovosti státu zákon o státním zastupitelství předpokládá fungování vyšších a nižších polních státních zastupitelství.
8.    V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského státního zastupitelství vykonává Městské státní zastupitelství v Praze a působnost okresních státních zastupitelství vykonávají obvodní státní zastupitelství.
9.    V obvodu města Brna vykonává působnost okresního státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Brně.

V čele státního zastupitelství stojí vedoucí státní zástupce, jehož pojmenování se odvíjí od stupně státního zastupitelství.
V čele Nejvyššího státního zastupitelství stojí nejvyšší státní zástupce.
V čele vrchního státního zastupitelství stojí vrchní státní zástupce.
V čele krajského státního zastupitelství stojí krajský státní zástupce a v čele okresního státního zastupitelství stojí okresní státní zástupce.
V čele Městského státního zastupitelství v Praze a Městského státního zastupitelství Brně stojí městští státní zástupci.
V Praze v čele obvodních státních zastupitelství stojí obvodní státní zástupci.

Tedy např. okresní státní zástupce je vedoucím příslušného okresního státního zastupitelství a státní zástupce okresního státního zastupitelství je jedním ze státních zástupců, kteří u daného úřadu vykonávají svoji funkci (v profesním žargonu se označují jako řadoví státní zástupci). Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek či náměstci.
Vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství
Vztahy v soustavě státního zastupitelství jsou založeny na základě omezené nadřízenosti a podřízenosti.
Realizace řídících a kontrolních vztahů se označuje jako dohled.
Dohled bývá rozlišován na vertikální, který je vykonáván mezi různými stupni státních zastupitelství, a horizontální, který je vykonáván uvnitř jednotlivých státních zastupitelství, tedy ze strany vedoucího státního zástupce či jím pověřeného státního zástupce vůči jednotlivým státnímu zástupcům daného státního zastupitelství.
Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu a dávat jim v konkrétních věcech písemné pokyny k jejich postupu.
Postup nižších státních zastupitelství může rovněž sjednocovat obecnými pokyny vztahujícími se na věci určitého druhu.
Podřízené státní zastupitelství je povinno se takovými pokyny řídit, pokyn může v konkrétní věci písemně odmítnout pouze tehdy, pokud by byl v rozporu se zákonem.
Pokud vyšší státní zastupitelství na svém pokynu trvá, odejme věc nižšímu státnímu zastupitelství a vyřídí ji samo (tzv. atrakce). Takové pokyny však již nemůže dávat státní zastupitelství, které není v postavení nejblíže vyššího, tedy např. Nejvyšší státní zastupitelství ani vrchní státní zastupitelství nemohou vydávat závazné pokyny v neskončené věci vedené u okresního státního zastupitelství a ani si věc nemohou atrahovat a vyřídit ji samy.
Obdobný princip se uplatňuje i mezi vedoucím státním zástupcem a státními zástupci působícími u daného státního zastupitelství. Vedoucí státní zástupce rovněž může vydávat závazné pokyny jak v konkrétní věci, tak i obecného rázu pro věci určitého druhu. Těmito oprávněními může pověřit i jiného státního zástupce (např. svého náměstka). Státní zástupce je povinen se takovými pokyny řídit, odmítnout (písemně) může pouze v případě, že by pokyn byl v konkrétní věci v rozporu se zákonem. Pokud pokyn vydal pověřený státní zástupce, je vedoucí státní zástupce oprávněn pokyn zrušit, jinak věc vyřídí ten, kdo pokyn vydal. Vydal-li pokyn vedoucí státní zástupce, vyřídí věc sám. Při jednání před soudem však státní zástupce není vázán pokynem vedoucího státního zástupce či pověřeného státního zástupce v případě, že v průběhu jednání dojde ke změně důkazní situace.
Nejvyšší státní zástupce :
Při řízení soustavy státního zastupitelství má výsadní postavení nejvyšší státní zástupce.
Ke sjednocení a usměrnění postupu státních zástupců při výkonu jejich působnosti může vydávat pokyny obecné povahy, které jsou závazné jak pro všechny státní zástupce, tak i pro další zaměstnance státního zastupitelství.
 Ke sjednocení výkladu zákonů a dalších právních předpisů může vydávat výkladová stanoviska, která sice formálně nejsou bezprostředně závazná a mají pouze doporučující charakter, avšak v soustavě státního zastupitelství mají velkou váhu a odchýlení od nich by mělo být vždy pečlivě odůvodněno.
Nejvyšší státní zástupce také může nařídit kontrolu skončených věcí.
Státní zástupci


Úřední oděv státního zástupce v trestním řízení před soudem (tzv. talár)
Státní zastupitelství svoji působnost vykonává prostřednictvím státních zástupců.
Státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti.

Podmínky pro výkon funkce státního zástupce :
může se jím stát občan České republiky
musí mít způsobilost právním úkonům
bezúhonnost
ke dni jmenování dosáhl věku nejméně 25 let,
získal vysokoškolské vzdělání studiem magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice
úspěšně složil závěrečnou zkoušku
jeho morální vlastnosti musí dávat záruku, že bude funkci řádně zastávat
souhlasí se svým jmenováním do funkce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství
státní zástupci jsou jmenování na dobu časově neomezenou a svoji funkci vykonávají v pracovním poměru
funkce zaniká nejpozději na konci kalendářního roku, v němž státní zástupce dosáhne věku 70 let
státní zástupce nesmí vykonávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, jakož i činnosti v poradních orgánech státu, jsou-li takové činnosti slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce.
K jinému státnímu zastupitelství lze státního zástupce přeložit pouze s jeho souhlasem či na jeho žádost. Jediným možným případem nuceného přidělení k jinému státnímu zastupitelství by byl případ změny v organizaci státního zastupitelství či změny obvodů státních zastupitelství, pokud by nebylo možno zajistit výkon působnosti státního zastupitelství přeložením státních zástupců s jejich souhlasem.
Odpovědnost státních zástupců :
Státní zástupce je odpovědný za kárné provinění, kterým je zaviněné porušení povinností státního zástupce
zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce
za kárné provinění lze uložit některé z kárných opatření, kterými jsou důtka, snížení platu či odvolání z funkce.
Čekatelská praxe :
Budoucí státní zástupci se na výkon funkce odborně připravují v průběhu čekatelské praxe, která trvá 3 roky.
Do pracovního poměru právního čekatele může být přijat ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování státního zástupce (s výjimkou věku, závěrečné zkoušky a souhlasu s přidělením).
Právní čekatel provádí jednoduché úkony státního zástupce nebo administrativní činnost pod vedením státního zástupce (školitele) nebo jiného odborného zaměstnance státního zastupitelství.
Unie státních zástupců je profesní organizací, která sdružuje státní zástupce a hájí jejich zájmy.
Seznam nejvyšších státních zástupců
JUDr. Bohumíra Kopečná (4. května 1994 – 31. března 1997)
JUDr. Vít Veselý (1. dubna 1997 – 14. ledna 1999)
Mgr. Marie Benešová (15. ledna 1999 – 29. září 2005)
JUDr. Renata Vesecká (30. září 2005 – 9. listopadu 2005) – pověřena k řízení Nejvyššího státního zastupitelství, od 10. listopadu 2005