Živnostenské podnikání

Základní informace o živnostenském podnikání v České republice.

Právo každého podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, stejně jako právo vlastnit majetek, je zakotveno již v článku 26 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Ve smyslu tohoto článku má každý právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Podmínky a omezení pro výkon určitých činností přitom může stanovit pouze zákon.

 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, je základním veřejnoprávním předpisem, upravujícím základní vztahy podnikatelů a státu a upravujícím základní podmínky podnikání pro převážnou většinu podnikatelských aktivit právnických i fyzických osob.

Živnostenské právo nepatří mezi prameny soukromého práva, ale je součástí práva správního. Vymezuje živnost pozitivně (co je živnost) a negativně (co není živnost).

Zákon definuje živnostenské podnikání  v § 2 jako:

 „soustavnou činnost, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“

 Jde o definici, která se uváděnými znaky shoduje s definicí podnikání podle obchodního zákoníku, působnost živnostenského zákona je však užší v důsledku vazby na podmínky stanovené živnostenským zákonem a nezahrnuje tak podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění.

V režimu živnostenského zákona se pak podnikatelem rozumí každá fyzická i právnická osoba, tuzemská i zahraniční, splňující podmínky stanovené tímto zákonem.

Živnostenskoprávní úprava se tak vztahuje jak na podnikání fyzických osob, tak na podnikání osob právnických. Živností je v podstatě každá činnost, pokud splňuje shora uvedené znaky a není z živnostenského podnikání jmenovitě vyloučena (viz § 3 a § 4 živnostenského zákona). Ve smyslu uvedené definice živností nejsou zejména jednorázové práce, práce nevykonávané za účelem dosažení zisku (podstatné přitom je, že musí jít o účel, zisku nemusí být dosaženo), práce vykonávané na základě pracovněprávních vztahů; podnikání je činností určenou pro trh a nabízenou na trhu pro cizí potřebu.

Živnostenský zákon upravuje řadu specifických povinností podnikatele souvisejících s jeho podnikáním a podrobně upravuje i postup úředního řízení ve věcech ohlašování živnosti, respektive žádosti o koncesi a při vydávání průkazů živnostenských oprávnění. Upravuje živnostenskou kontrolu, její provádění a ukládání sankcí za porušování zákona a řeší další specifickou problematiku, například vedení živnostenských registrů, spolupráci jednotlivých orgánů státní správy v oblasti živnostenského podnikání a podobně.

Platná živnostenskoprávní úprava rozeznává:

a)      živnosti ohlašovací, u nichž právo provozovat živnost vzniká ve většině případů již ohlášením živnosti příslušnému živnostenskému úřadu.

b)       živnosti koncesované, u nichž právo podnikat vzniká až udělením koncese.

Ohlašovací živnosti se člení na:

• živnosti volné, pro jejichž provozování jsou stanoveny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti,
• živnosti řemeslné, specifikované přílohou č. 1 živnostenského zákona, u nichž se vychází především z klasického pohledu na řemeslo jako profesní činnost v určitém oboru a vyžaduje se speciální odborná způsobilost, získávaná vesměs vyučením v oboru a určitou délkou praxe
• živnosti vázané, specifikované přílohou č. 2 živnostenského zákona, pro jejichž provozování je předepsána speciální odborná způsobilost nebo také oprávnění, osvědčení nebo obdobný dokument, vydaný podnikateli k tomu zmocněným orgánem podle příslušného zvláštního předpisu.

Za živnosti koncesované, jejichž obory stanoví příloha č. 3 živnostenského zákona, se považují především ty činnosti, jejichž provozování je zvláštním právním předpisem vázáno na povolení věcně příslušného orgánu státní správy. Vesměs je požadováno i prokazování určité odborné způsobilosti. U vybraných živností jsou pak na podnikatele kladeny i další požadavky jako například zabezpečení bezúhonnosti všech zaměstnanců, nebo jsou specifikovány podmínky provozování živnosti. Podnikatel má možnost ohlásit živnost, respektive požádat o koncesi, v úplném nebo i částečném znění.

U všech živností, které již v názvu živnosti obsahují dvě nebo více samostatně realizovatelné aktivity, je proto možno znění, a tím i rozsah živnostenského oprávnění, omezovat. Rozsah živnostenského oprávnění u živností vázaných je vázán i na rozsah příslušného oprávnění, osvědčení nebo obdobného dokumentu, vymezujícího odbornou způsobilost nebo předmět činnosti podnikatele. U živností koncesovaných může být rozsah předmětu podnikání vymezen v souladu se stanoviskem orgánu státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi.

Provozování živnosti průmyslovým způsobem:

Podnikatel má také možnost provozovat živnost průmyslovým způsobem. Tímto způsobem lze při splnění specifických podmínek souvisejících s organizací a zabezpečením výroby nebo procesu vykonávat, na základě jediného živnostenského oprávnění na finální produkt, i řadu souvisejících dílčích činností, které by samy o sobě naplňovaly znaky živnosti. Živnostenský zákon je koncipován jako veřejnoprávní norma, upravující základní podmínky podnikání. Neobsahuje prakticky žádná ustanovení regulující konkrétní výkon jednotlivých činností a předpokládá, že konkrétní výkon určitých činností je upraven příslušnými zvláštními předpisy. Podnikatel musí samozřejmě dodržovat všechny povinnosti vyplývající jak z živnostenského zákona, tak ze zvláštních předpisů.

K provozování živnosti je nutné, aby podnikatel splňoval následující všeobecné podmínky:

• dosažení věku 18 let;

• způsobilost k právním úkonům;

• bezúhonnost;

• prokázání skutečnosti, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z podnikání;

• prokázání skutečnosti, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;

• prokázání skutečnosti, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění (tato skutečnost se prokazuje předložením čestného prohlášení, které je součástí Jednotného registračního formuláře (JRF)).

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen:

• k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

• pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

• pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Správní poplatky

Za vydání živnostenského listu je účtován správní poplatek 1 000,- Kč (10 000,-Kč u živnosti provozované průmyslovým způsobem).
Za vydání rozhodnutí o udělení koncese, včetně vydání koncesní listiny správní poplatek 2000,- Kč (20 000,- Kč u živnosti provozované průmyslovým způsobem).

Zahraniční fyzické osoby

Zahraniční fyzické osoba je fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky. Pro účely živnostenského zákona je bydlištěm fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu.  Osoba, jíž byl přiznán statut uprchlíka, může na území České republiky provozovat živnost jako občan České republiky.

Všeobecnými podmínkami provozování živnosti zahraničními fyzickými osobami jsou:

• dosažení věku 18 let
• způsobilost k právním úkonům
• bezúhonnost
• předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá daňové nedoplatky. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad
• předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Náležitosti ohlášení živnosti

Ohlášení živnosti provádí fyzická osoba na místně příslušném živnostenském úřadě, tím je zpravidla živnostenský odbor na městském úřadě.

Ohlášení nemusí být podáno na oficiálním formuláři. Velmi Vám však použití některého z připravených formulářů doporučujeme, ušetříte si tím práci s vymýšlením vlastní podoby, nebudete muset hlídat, jestli Vám nechybí některá náležitost a pracovníci živnostenského úřadu to jistě ocení. Vhodný formulář Vám přinášíme ke stažení i na našem serveru.

Závazné náležitosti ohlášení jsou určeny v § 45 živnostenského zákona.

V ohlášení fyzická osoba uvádí zejména tyto údaje :

• jméno a příjmení,
• státní občanství,
• trvalé bydliště,
• rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození,
• zahraniční fyzická osoba uvede své bydliště mimo území České republiky a místo pobytu v České republice,
• údaj, zda soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda trvá jiná překážka týkající se provozování živnosti,
• provozuje-li se živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvedou se údaje týkající se jeho osoby,
• obchodní jméno,
• předmět a místo podnikání,
• identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno,
• provozovnu nebo provozovny, pokud jsou zřízeny,
• datum zahájení provozování živnosti,
• datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou,

Přílohy ohlášení živností

Závazné přílohy ohlášení živnosti jsou uvedeny v § 46 živnostenského zákona:

• výpis z rejstříku trestů (ne starší než 3 měsíce),
• výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce (je-li ustanoven),
• doklad osvědčující právní důvod užívání pro místo podnikání, liší-li se od bydliště,
• doklady o odborné způsobilosti, popř. odborné způsobilosti odpovědného zástupce, požadované u řemeslných a vázaných živností,
• čestné prohlášení odpovědného zástupce
• doklad o zaplacení správního poplatku 1 000,- kč za každou ohlašovanou živnost (zpravidla postačí kopie potvrzeného útržku poštovní složenky, originál mějte k nahlédnutí),
• doklad o tom, že nemáte žádné daňové nedoplatky (ne starší než 3 měsíce, vydá FÚ),
• doklad o tom, že nemáte žádné nedoplatky na platbách "sociálního pojištění" (ne starší než 3 měsíce, vydá OSSZ),
• doklady, které prokazují případné provozování živnosti průmyslovým způsobem,
• výpis z obchodního rejstříku, jste-li v něm zapsáni (ne starší než 3 měsíce).

Poplatky za vydání živnostenského listu

Za vydání živnostenského listu je každý povinen zaplatit správní poplatek, ten musí být zaplacen před podáním ohlášení živnosti.

Výše poplatku je 1 000,- kč za každý živnostenský list.

V případě provozování živnosti průmyslovým způsobem činní tento poplatek 10 000,- kč.

Základní povinnosti podnikatele dle živnostenského práva

Základní povinnosti podnikatele (a některých dalších osob) definuje z hlediska živnostenského práva zejména § 31 živnostenského zákona. Jedná se v kostce o následující povinnosti:

1. Účast odpovědného zástupce při provozování živnosti

Proč odpovědný zástupce?

V případě, kdy podnikatel sám nesplňuje všechny zvláštní požadavky pro provozování živnosti, umožňuje mu živnostenský zákon provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Právnická osoba sama o sobě pochopitelně nemůže splňovat tyto požadavky a proto i ona musí mít pro každou živnost ustanovena svého odpovědného zástupce. Zákon umožňuje ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy sám podnikatel splňuje všechny požadavky pro provozování živnosti, ale není to v praxi příliš obvyklý případ.

Kdo je vlastně odpovědný zástupce?

Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů (podrobněji viz níže).

Odpovědný zástupce musí pochopitelně se svým ustanovením do funkce souhlasit a musí být i ve smluvním vztahu k podnikateli (původně byl vyžadován pracovněprávní vztah, nyní však postačuje obecný vztah smluvní). Živnostenský zákon dále říká, že odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu. Potřebný rozsah nelze bohužel obecně dost dobře charakterizovat a jeho míra je na posouzení jednotlivých případů podnikatelem a poté i živnostenskými úřady v rámci jejich kontrolní činnosti.

Funkci odpovědného zástupce může fyzická osoba vykonávat nejvýše pro dva podnikatele.

Kdo musí ustanovit odpovědného zástupce?

(A) Fyzická osoba - podnikatel obvykle ustanovuje funkci odpovědného zástupce v případě, kdy sama nesplňuje zvláštní podmínky pro provozování živnosti (např. odborná způsobilost).

(B) Každá právnická osoba je povinna si určit odpovědného zástupce pro jednotlivé živnosti. Živnostenský zákon stanovuje povinnost ustanovit primárně do funkce odpovědného zástupce člena statutárního orgánu, nebo statutární orgán (např. jednatele), existuje-li taková osoba splňující požadavky na provozování živnosti. Teprve není-li nikdo takový, může právnická osoba šáhnout i mimo tyto řady a ustanovit do funkce odpovědného zástupce někoho jiného.

(C) Zahraniční právnická osoba je povinna ustanovit jako odpovědného zástupce pro své živnosti vedoucího organizační složky, splňuje-li podmínky pro výkon funkce. Teprve není-li tomu tak, může ustanovit do této funkce někoho jiného.

Odpovědný zástupce nesmí být členem dozorčí rady ani jiného kontrolního orgánu právnické osoby.

Právní postavení odpovědného zástupce

Právní úprava postavení "odpovědného zástupce" v živnostenském zákoně se nevztahuje na celý právní režim živnostenského podnikání, nýbrž jen na tu jeho část, která se týká vztahů mezi subjekty živnostenského podnikání a živnostenskými úřady, souvisejících s oprávněním k živnostenskému podnikání. Pokud jde o práva a povinnosti odpovědného zástupce, ty jsou živnostenským zákonem určeny poměrně úzce, rámcově a vyplývají především z jeho ustanovení § 11.

Pojem "odpovědný zástupce" signalizuje jeho odpovědnost, kterou citované ustanovení vztahuje k "řádnému provozu živnosti" a "dodržování živnostenskoprávních předpisů". Tímto ustanovením se přitom nevymezuje odpovědnost ve smyslu jejího obvyklého chápání, tj. povinnost subjektu nést následky svého protiprávního jednání, nýbrž jde o odpovědnost v tzv. pozitivním slova smyslu, tj. o povinnost příslušného subjektu dbát na řádné zabezpečení toho, za co odpovídá. S tím jsou současně spojena práva odpovědného zástupce uplatňovat svůj vliv na řešení předmětných otázek.

Zaměření práv a povinností

Povaha předmětných práv a povinností odpovědného zástupce je výhradně určována povahou veřejnoprávního vztahu odpovědného zástupce a živnostenského úřadu. Konkrétní realizace těchto práv a povinností pak přichází v úvahu ve dvou směrech, a to:

• navenek od podnikatelského subjektu - takto se práva a povinnosti odpovědného zástupce projevují v povinnosti vystupovat za příslušného podnikatele, a to jak u fyzické, tak u právnické osoby, ve vztahu k živnostenskému úřadu, případně k jinému orgánu veřejné moci (k různým kontrolním a inspekčním orgánům) jako garant odborné stránky provozování živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů,
• uvnitř podnikatelského subjektu - tady se práva a povinnosti odpovědného zástupce projevují v povinnosti dbát na požadovaný řádný provoz živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů v konkrétních podmínkách vlastní podnikatelské činnosti a dále v oprávněních odpovědného zástupce, umožňujících mu uplatňovat v tomto směru příslušný vliv.

Konkrétní obsah práv a povinností odpovědného zástupce se v jejich celkovém pojetí odvozuje zejména z povahy konkrétní živnosti. Právem a současně povinností odpovědného zástupce je účastnit se provozu živnosti, a to v takovém rozsahu, aby svou účastí v něm odpovídající provoz živnosti zabezpečil. Rozsah takové účasti je vždy závislý nejen na povaze živnosti, ale i na podmínkách jejího provozování, např. s přihlédnutím k organizaci práce, kvalifikaci pracovníků apod.

Odborná funkce

Povaha odpovědného zástupce signalizuje, že jde o výrazně odbornou funkci s příslušnými řídícími, kontrolními, iniciativními a poradními pravomocemi, přičemž rozsahu a zaměření těchto povinností musí odpovídat oprávnění odpovědného zástupce umožňující plnění předmětných povinností. Odpovědný zástupce je z titulu své funkce povinen a současně oprávněn nejen usměrňovat činnost pracovníků podnikatele, ale i upozorňovat řídící orgány podnikatelského subjektu na zjištěné nedostatky, jakož i navrhovat a činit příslušná opatření k jejich odstranění. Konkrétně se v povinnostech odpovědného zástupce v podstatě kumulují činnosti odpovídající obvyklým funkcím technického náměstka, výrobního náměstka (v otázkách odbornosti vlastní výroby), právníka specialisty, bezpečnostního technika a osoby v určitém rozsahu zmocněné k jednání s příslušnými orgány. Osoba, která zastává funkci odpovědného zástupce, přitom však může v případě jinak pojatého zařazení u podnikatele plnit i jiné dohodnuté povinnosti.

Rozsah odpovědnosti odpovědného zástupce

Postavení odpovědného zástupce je koncipováno tak, že přímé porušení jím garantovaných povinností u podnikatele nemá zpravidla za následek jeho postih, nýbrž subjektem postihu je obvykle podnikatel jako takový (fyzická či právnická osoba), který je nositelem živnostenského oprávnění.

Z takto koncipovaného "odpovědnostního postavení" odpovědného zástupce vyplývá význam úpravy odpovědnosti, resp. povinnosti k náhradě škody odpovědného zástupce ve vztahu k podnikateli pro případy, kdy v důsledku porušení povinností, jejichž dodržování odpovědný zástupce svým postavením garantuje a příslušný živnostenský úřad, popř. jiný orgán veřejné moci, sankcionuje . Tuto otázku však již živnostenský zákon neřeší, neboť přesahuje tzv. veřejnoprávní složku právního režimu vztahů při živnostenském podnikání.

Konkrétní řešení povinností odpovědného zástupce k náhradě škody podnikatele je závislé na tom, jaký konkrétní právní vztah existuje mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem.

Vlastní veřejnoprávní odpovědnost má odpovědná zástupce tam, kde to živnostenský zákon výslovně stanoví. Okruh těchto povinností není ovšem příliš široký. Jejich příkladem může být ustanovení § 11 odst.1 ŽZ (odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu). Dále je možno zmínit povinnost odpovědného zástupce dle § 31 odst. 6 ŽZ prokázat pracovníkům živnostenského úřadu totožnost. Živnostenský úřad může uložit odpovědnému zástupci za porušení povinností, vyplývajících pro něj z živnostenského zákona, pokutu až do výše 50 000,-Kč (§ 65 odst.4 ŽZ).

Ohlašování změn a sankce

Ustanovení odpovědného zástupce, nebo změnu v jeho osobě, je podnikatel povinen oznámit svému živnostenskému úřadu nejpozději do 15 dnů od provedení této změny.

U ohlašovacích živností se odpovědný zástupce ujímá své funkce již dnem svého jmenování, nezávisle na oznámení živnostenskému úřadu. U koncesovaných živností se změna projeví až schválením odpovědného zástupce živnostenským úřadem.

Za neustanovení, nebo neoznámení změny ve funkci odpovědného zástupce, může živnostenský úřad udělit podnikateli pokutu ve výši až 100 000 Kč.

2. Příjem písemností a označení místa podnikání, resp. sídla pro účely doručování

Podnikatel je povinen v místě podnikání, resp. v sídle, zajistit přijímání písemností, tzn. že podnikatel nemůže namítat, že "rozhodnutí úřadu nemohl přijmout, protože byl zrovna na dovolené". Pro tyto účely je dále povinen viditelně označit místo podnikání (pokud se liší od bydliště), resp. sídlo, označit viditelně obchodní firmou, nebo názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem.

3. Prokazování způsobu nabytí prodávaného zboží nebo materiálu

Podnikatel je povinen na požádání předložit kontrolnímu orgánu doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb, a to přímo na provozovně, ve které je prodáváno zboží nebo poskytována služba, a nemá-li provozovnu, v místě podnikání nebo sídle.

Podnikatel je tedy např. povinen doložit přímo na prodejně kontrole nabývací doklady (např. faktury) od prodávaného zboží. Ustanovení je směřováno proti prodeji pašovaného či jinak nelegálně získaného zboží a není třeba se ho prakticky nějak zvlášť obávat.

Jedná-li se o použité zboží nebo zboží bez dokladu nabytí (včetně zástav), je podnikatel navíc povinen identifikovat před uzavřením smluvního vztahu jeho účastníky a předmět, tzn. legitimovat a evidovat fyzické osoby, které dané zboží přinesli, a evidovat značky a výrobní čísla, popř. přesné popisy, takových výrobků. Odmítne-li se příchozí identifikovat, je podnikatel povinen takový obchod odmítnout.

4. Přítomnost osoby se znalostí českého nebo slovenského jazyka

Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době přítomna osoba se znalostí českého nebo slovenského jazyka.

Tato povinnost je ukládána pouze provozovnám, kde dochází ke styku se spotřebiteli, tj. zejména prodejnám a provozovnám služeb. Případná kontrola živnostenského úřadu je oprávněna tuto skutečnost na místě zjišťovat a znalost jazyka zkoušet.

5. Prokázání totožnosti

Podnikatel a všechny další fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni pracovníkům živnostenského úřadu prokázat totožnost. Výčet osob je záměrně dostatečně široký pro to, aby mohli pracovníci živnostenského úřadu legitimovat kohokoliv, kdo pro podnikatele "dělá" (ať už legálně, nebo na černo).

6. Oznámení o přerušení a pokračování provozování živnosti

Hodlá-li podnikatel přerušit provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. Stejně tak pokračování v přerušené živnosti je podnikatel povinen předem písemně oznámit.

7. Povinnost vydat zákazníkovi na vyžádání "účtenku"

Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Živnostenský zákon již nestanovuje minimální hodnotu nákupu, na který je podnikatel povinen doklad vydat. Podnikatel tedy musí "účtenku" vystavit, byť by se jednalo o nákup za 3,50 Kč u zelinářského stánku (dříve od 20 Kč výše s mnoha dalšími výjimkami).

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo zjednodušení administrativy pro živnostníky

Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo paragrafované znění novely zákona o živnostenském podnikání. Živnostenský zákon tak dozná výrazných změn. Plných 124 stran doposud platné právní úpravy výrazně zeštíhlí. Vypuštění 31 stran a odstranění 21 paragrafů povede k snížení administrativní zátěže podnikatelů, zjednoduší a urychlí proces vzniku živnostenských oprávnění a usnadní vstup do podnikání zejména mladým a začínajícím podnikatelům.

Živnostenské právo / 29.05.2007

Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo paragrafované znění novely zákona o živnostenském podnikání. Živnostenský zákon tak dozná výrazných změn. Plných 124 stran doposud platné právní úpravy výrazně zeštíhlí. Vypuštění 31 stran a odstranění 21 paragrafů povede k snížení administrativní zátěže podnikatelů, zjednoduší a urychlí proces vzniku živnostenských oprávnění a usnadní vstup do podnikání zejména mladým a začínajícím podnikatelům.

„Pro živnostníky jsme připravili výrazné zjednodušení administrativy. Opouštíme například princip, kdy jedna živnost rovná se jeden živnostenský list. Namísto živnostenského listu nebo koncesní listiny bude vydáván jediný průkaz pro všechny živnosti podnikatele v podobě výpisu ze živnostenského rejstříku. Jeden dokument tak podnikatelům nahradí v řadě případů až desítky živnostenských listů, což znamená významnou administrativní i finanční úsporu. Rovněž očekáváme, že zrušení povinné praxe u začínajících podnikatelů, kteří mají ve svém oboru ukončené vzdělání, povede ke zvýšení prestiže učňovského školství, protože odborná učiliště budou více motivována k přípravě svých žáků do praxe," uvedl ministr Říman.

Nejdůležitější změny oproti současné právní úpravě:

• Zrušení živnostenských listů a koncesních listin. Průkazy živnostenského oprávnění nahradí jediný dokument - výpis z živnostenského rejstříku. Podnikatel tak bude moci prokazovat právo k provozování více živností jediným dokladem. V souvislosti s tím se sníží poplatky související se vstupem do podnikání a s ohlašovanými změnami.
• Zrušení místní příslušnosti živnostenských úřadů v případě úkonů směřujících od podnikatele k živnostenskému úřadu. V souladu s možnostmi, které poskytuje informační systém živnostenského rejstříku, budou podnikatelé moci ohlašovat živnosti, podávat žádosti o koncesi a plnit své ohlašovací a oznamovací povinností na kterémkoli obecním živnostenském úřadě na celém území České republiky.
• Zavedení jedné volné živnosti. Nově se zavádí jediná volná živnost s tím, že podnikatel pouze oznámí obor činnosti, který bude v rámci této živnosti vykonávat. K podnikání v rámci volné živnosti tedy již nebude potřebovat několik živnostenských oprávnění a nebude muset platit poplatek za každý obor své činnosti.
• Redukce oznamovací činnosti vůči živnostenským úřadům. Oznamovací povinnost podnikatele vůči živnostenským úřadům se bude týkat jen změn takových údajů, které nejsou živnostenské úřady schopny získat jiným způsobem (např. z obchodního rejstříku).
• Celková restrukturalizace živností. Nový systém živností bude přehlednější. Kromě jedné volné živnosti budou sloučeny živnosti řemeslné, vázané a koncesované. Sníží se také počet činností, které podléhají regulaci v podobě řemeslných, vázaných nebo koncesovaných živností.
• Sníží se celkový počet živností. Před novelou 261 - po novele 95
  regulované živnosti: před novelou 136 po novele 94
  z toho
  řemeslné živnosti: před novelou 51 po novele 41
  vázané živnosti: před novelou 56 po novele 32
  koncesované živnosti: před novelou 29 po novele 21
• Zrušení povinné praxe. Pokud má začínající podnikatel v daném oboru ukončené vzdělání, nebude muset prokazovat odbornou praxi. To mimo jiné povede také ke zvýšení prestiže učňovského školství, protože odborná učiliště budou více motivována k přípravě svých žáků do praxe.